Elita - Recenze

23. července 2015 v 13:56 | Avannea |  Recenze
Autor: Kiera Cass
Ilustrátor: ---------
Překlad: Jana Montorio Doležalová
Počet stran: 280
Rozměry: 145 x 205mm
Vazba: vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
Žánr: román pro dívky
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: CooBoo
Koupit můžete zde

Anotace: Do Selekce vstoupilo 35 dívek. Nyní jich je již jen šest, ale soutěž o srdce prince Maxona je tvrdší než kdykoli předtím. A k tomu všemu se America nemůže rozhodnout, po kom vlastně touží. Je to Maxon, s kterým by mohla žít jako v pohádce? Nebo Aspen, její první láska?
America nejvíce ze všeho nejvíce potřebuje více času, avšak zbytek Elity přesně ví, co chce. A okamžik rozhodnutí se neodvratně blíží.


Moje hodnocení: Opět jsem se od knihy nemohla odtrhnout a přečetla jsem jí doslova jedním dechem. A již od přečtení poslední věty čekám až konečně s překladem do češtiny vyjde i poslední díl První. Je sice pravda, že bych se bez druhého dílu klidně mohla obejít, jelikož se tam America neustále jenom rozhoduje mezi Maxonem a Aspenem a celý druhý díl není o ničem jiném.

Ukázka z knihy: V Angeles bylo ticho. Chvíli jsem ležela bez hnutí a naslouchala zvuku Maxonova dechu. Bylo stále vzácnější přistihnout ho skutečně klidného a spokojeného, takže jsme si ten moment užívala a byla vděčná za to, že právě se mnou o samotě vypadá nejšťastnější.
Od té doby, kdy se počet dívek v Selekci zúžil na šest, byl Maxon nervózní víc, než když nás do paláce přišlo všech třicet pět. Nejspíš si myslel, že bude mít pro svůj výběr mnohem více času. A ačkoli to připouštím jen nerada, už tehdy jsem věděla, že si to přál hlavně kvůli mně.
Princ Maxon, následník illejského trůnu, byl do mě zamilovaný. týden předtím mi řekl, že pokud mu jednoduše povím, že k němu cítím totéž, co on ke mně, a nic mi v lásce k němu nebrání, celou soutěž bez prodlení ukončí. Občas jsem si vážně pohrávala s myšlenkou, jaké by to asi bylo, kdybych byla jeho jediná.
Ovšem věc se měla tak, že Maxon nebyl skutečně můj. Ucházelo se o něj dalších pět dívek. I s nimi chodil na schůzky, také jim šeptal něžnosti a já jsem nevěděla, jak se s tím mám vyrovnat. Navíc kdybych řekla Maxonovi ano, musela bych říct ano i koruně, což byla skutečnost, kterou jsem se snažila nevnímat. Už jen proto, že jsem neměla představu o tom, co by to pro mě znamenalo.
A samozřejmě tu byl Aspen.
Technicky to už sice nebyl můj přítel (rozešel se se mnou ještě před vylosováním mého jména do Selekce), jenže sotva se zjevil v paláci jako jeden ze strážců, všechny city, kterých jsem se snažila zbavitm znovu zaplavily moje srdce. Aspen byl moje první láska, a jakmile jsme se na něj podívala... byla jsme jeho.
Maxon netušil, že je Aspen v paláci, nicméně veděl, že existuje někdo, na koho se snažím zapomenout, a laskavě mi nechával čas, abych se dala dohromady. Mezitím hledal mezi ostatními soutěžícími tu, se kterou by mohl být šťastný v případě, že bych ho nikdy nemohla milovat.
Vtom pohnul hlavou a nadechl se těsně nad linií mých vlasů. Zamyslela jsme se, jaké by to asi bylo, kdybych ho prostě milovala.
"Víš, kdy naposledy jsem se díval na hvězdy?" nadhodil.
Přitulila jsem se k němu na dece blíž ve snaze zahřát se v chladné noci. "To netuším."
"Před pár lety jsem měl učitele stronomie. Když hvězdy pozoruješ zblízka, poznáš, že mají vlastně různé barvy."
"Počkat, to znamená, že naposledy ses na ně díval, protože jsi je studoval? A cotakhle pro zábavu?"
Uchechtl se. "Zábava. Tu bych musel vmáčknout někam mezi porady o rozpočtu a schůzce Výboru pro infrastrukturu. A nezapomínej na vojenské strategie, které mi mimochodem vůbec nejdou."
"A co ti ještě nejde?" zeptala jsem se a dlaní mu přejela po naškrobené košili. Můj dotek Maxona povzbudil a rukou, kterou mě objímal kolem ramen, mi začal na kůži kreslit kroužky.
"Proč to chceš vědět?" podivil se s hranou ironií.
"Protože o tobě pořád skoro nic nevím. A protože vždycky vypadáš dokonale. Ráda bych měla důkaz, že to tak není."
Zvedl se na loktu a upřeně se mi zahleděl do tváře. "Ty přece víš, že nejsem dokonalý."
"Ale blížíš se tomu," namítla jsem. Nenápadně jsme se dotkli jeden druhého. Koleny, rukama, prsty.
Potřádl hlavou hlavou a pousmál se. "Tak dobře. Neumím plánovat války. Nemám na to vůbec talent. A řekl bych, že bych byl příšerný i jako kuchař. Nikdy jsem to nezkusil takže..."
"Nikdy?"
"Možná sis všimla toho houfu lidí, co tě cpou až po krk cukrovinkami. Čirou náhodou se starají i o mou stravu."
Zahihňala jsme se. Doma jsem pomáhala v kuchyni s přípravou prakticky každého jídla. "Dál," dožadovala jsem se. "Co dál ti nejde?"
Přitáhl si mě k sobě a hnědé oči mu zajiskřily tajemstvím. "Nedávno jsem něco zjistil..."
"Povídej."
"Vyšlo najevo, že mi vůbec nejde být bez tebe. To je vážný problém."
Usmála jsem se. "A snažíš se pořádně?"
Naoko se zamyslel. "No, vlastně ne. A nečekej, že s tím začnu."
Tiše jsme se rozesmáli, jeden druhému v náručí. V podobných chvílích jsem si docela snadno dokázala představit, že takhle zůstaneme po zbytek života.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sasha Sasha | Web | 23. července 2015 v 14:06 | Reagovat

vyzerá to zaujímavo, tuto seriu som nečitala ,ani som o nej nevedela, ale znie to fajn aj ked si nie som ista či by ma to bavilo :D

2 Avannea Avannea | Web | 23. července 2015 v 14:15 | Reagovat

[1]: Já jsem si první díl koupila vlastně doslova naslepo :D O knížce jsme sice již nějakou dobu věděla, ale netušila jsem o čem vůbec je. Ale rozhodně toho nelituji :D
Ovšem chápu, že každý má jiný vkus. Knížku sice čtu jedním dechem, ale stejně mám raději fantasy žánr :D :D

3 Sasha Sasha | Web | 23. července 2015 v 14:32 | Reagovat

[2]: joop fantasy to je aj moje :) alebo klasicka literatura v poslednom čase. ale zas rada siahnem aj po niečom takomto, najmä v lete :D :)
dakujem za pochvalu fotiek. na tvoju otazku - fotky upravujem ale snažim sa ich upravovať tak, aby vyzerali čo najprirodzenejšie.v podstate pridavam a uberam tzv. levely, a to je  takmer cela moja uprava :) občas použivam photoshop, hlavne na selekciu fotiek ktore su dobre ak tore nie, tam sa občas hram s vrstvami aj a farbami, pretože nieekdy mam nastavene priliš žlte atd a na foťaku to koniec koncov ukazuje inak ako na pc, takže môžem byť spokojna cely čas a potom som sklamana ked to otvorim na veľkom :D a použivam ešte GIMP, v tom pridavam k fotkam podpis a použivam levely, pripadne krivky, aby fotka nebola prepalena/priliš svetla alebo tmavá :)

4 Avannea Avannea | Web | 23. července 2015 v 14:44 | Reagovat

[3]: :D V tom případě tě možná zaujme příští recenze. Moc dík za odpověď. Photoshop mám doma taky, ale o tom druhém programu GIMP slyším poprvé.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama