Úryvek II

29. září 2015 v 17:57 | Avannea |  Úryvky
Další krátký úryvek. Na tenhle úryvek jsem po asi necelém roce narazila dnes. Pamatuji si, jak jsem ho psala v hodině němčiny do sešitu a pak ho doma přepisovala do Wordu. Ne, nepsala jsem to tajně, měli jsme vlný konec hodiny Mrkající



Plížila se tiše nocí. Využívala každý tmavý kout, jehož stíny jí mohly skrýt. Její oběť byla již blízko. Přikradla se na dva sáhy k prašné cestě mezi domy a tasila krátký meč, který svými poměry připomínal spíše větší dýku. Otevřela tlamičku, aby zachytila pach, který hledala. Její oči dokonale rozeznávaly okolí a to i přes to, že srpek měsíce, který svítil na obloze byl částečně schován za mraky. Konečně ho ucítila. Voněl nasládle po potu. Pohledem bedlivě klouzala od domu k domu a sledovala i prašnou cestu mezi nimi. A pak ho spatřila. Byl to ten vysoký, urostlý muž v hornickém oblečení, komu patřil ten pach. Stál u krytého, dřevěného mola s rukama zkříženýma na prsou a povídal si s nějakou ženou. Kyrra po pachu poznala, že žena je obyčejný člověk a že nejspíš pracuje v pekařství, protože se z jejího oblečení - jednoduché, tmavě červené šaty se zástěrou - linula vůně čerstvě upečeného pečiva.
Kyrra vyčkávala ve svém úkrytu za rohem vetešnictví a nespouštěla z muže oči. Žena jí nezajímala. To on byl jejím cílem. S trpělivostí neměla nikdy potíže a tak tam vydržela nehybně přikrčená celých deset minut, co si muž se ženou povídali. Nepolevovala v ostražitosti. A pak se její cíl pohnul. Muž se otočil a vydal se přímo do uličky, kde číhala. Přitiskla se těsně ke stěně budovy a sevřela pevněji meč. Přinutila se zklidnit svůj dech a nedívat se do dráhy měsíčního světla, aby se jí náhodou nechtěně neodrazilo od sítnice a neprozradilo její polohu.
Muž pokračoval v cestě aniž by si všiml, že mu hrozí smrtelné nebezpečí. Ihned jakmile se dostal přímo před ní, bleskurychle se vrhla dopředu. Ostří jejího meče se zablýsklo ve svitu měsíce a dříve než to muž stihl zaregistrovat. Sesunul se k zemi s proklatým hrdlem aniž by vydal jedinou hlásku. Smrt byla tichá a rychlá. Kyrra se spokojeně usmála. Otřela ostří meče do mužových šatů a zasunula ho zpět do pochvy. Poté tělo ukryla do vysoké trávy za domem a co nejrychleji se vypařila. Za pár dní ho tam najdou. Možná vojáci, možná děti, které si budou mezi domy hrát. Co na tom záleží. To už Kyrru nezajímalo. Svůj úkol splnila.


Úryvek nemá pokračování a abych pravdu řekla ani nevím jestli ho napíši nebo ne. Pokud byste chtěli, abych něco zkusila, napiště mi to do komentáře a já se... no, pokusím se něco vymyslet :)


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ki Ki | E-mail | Web | 3. října 2015 v 12:36 | Reagovat

Povedené. Pokračování bych si přečetla, ale myslím, že i takhle je to dobré a stačí jen úryvek :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama