Ve stínu

3. prosince 2015 v 17:48 | Avannea |  Téma týdne
Další kratičká povídka k tématu týdne. Jako vždy přeji příjemné čtení.
P.S.: Možná to nebude moc dávat smysl :D


Natia bosa procházela tmavou chodbou. Kámen jí studil do chodidel, přes župan, který si přehodila přes lehkou noční košili, jí jako tisíce malinkatých jehliček bodal nepříjemný mráz. Přitáhla si župan blíž k tělu, ve snaze se zahřát. Když vydechla, zvedl se jí od úst obláček páry. V ruce svírala předmět. Nemohla si vzpomenout, kde ho vzala, pravděpodobně někdy cestou přes kuchyň, co, ale věděla jistě, bylo, že jej schovala pod polštář, odkud ho také dnes v noci vytáhla. Chodba byla prázdná. Stejně tak celé křídlo, kterým procházela. Naštěstí pro ní. Snad.
Čím více se blížila ke svému cíli, tím více se třásla, nejen zimou. Pocity, které jí doprovázely, byl strach smíšený se vzrušením. Nohy měla jako z rosolu, stěží udělala těch pár posledních krokům, které jí dělily od úplně obyčejných dveří. Pro ní, ale obyčejné nebyly. Ani zdaleka ne. Zastavila se před nimi a zhluboka se nadechla. Znovu - tak jako už mnohokrát za tento den - si v hlavě přemítla, co se chystá udělat. Zavřela pevně oči a sáhla po klice. Ve stejné chvíli, jako dveře tiše otevřela, jí po tváři skanula slza. Vklouzla do pokoje a zase dveře neslyšně zavřela. Přísahala si, že už nad tím nebude přemýšlet. Bude to tak lepší.
Pokoj byl velký, ale jí zajímalo pouze jedno jediné místo. Panovala zde tma, ale ona mohla jít po sluchu. Slyšela klidné oddechování a tiché chrápání. S divoce bušícím srdcem se přikradla blíž k velké posteli s nebesy. Věděla kdo tam leží a přesto se právě chystala...
Stanula nad spícím. Byl to muž ve věku třiatřiceti let. Sledovala jak se mu hrudník pravidelně zvedá. Měl klidné sny.
Prozatím...
Pevně ve zpocených dlaních sevřela nůž. Po tvářích jí stékaly slzy, když nůž zvedala vysoko nad hlavu. Ruce se jí třásly. Naposledy na svého bratra pohlédla a...
... bodla.
Když pokoj stejně potichu opouštěla, to, co udělala si uvědomovala jen mlhavě. Svého bratra milovala, ale její touha byla silnější a on jí ranil, zradil jí! Usedl na trůn, který měl být jenom její. Nemohla to tak nechat. Ale už je po všem.
Už nebude žít v jeho stínu.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ki Ki | E-mail | Web | 3. prosince 2015 v 18:26 | Reagovat

Mně to smysl rozhodně dává! Líbí se mi tenhle nápad, i když musím podotknout, že tvé minulé téma týdne bylo ještě o trochu lepší - že by to bylo délkou příběhu? xD

2 Bea Bea | Web | 4. prosince 2015 v 16:00 | Reagovat

...Wau!
Čítala som to pomaly, aby som sa do toho vcítila.. nečakala som taký koniec, rozhodne ma to prekvapilo..
Tiež mám niekedy chuť zabiť svojho brata :-D Myslím, že zažívala to isté :D

3 Kika Kika | E-mail | Web | 6. prosince 2015 v 17:51 | Reagovat

mně to taky dává smysl (aspoň si to teda myslím), krásně se to četlo, dokázala bych si to hned představit nafilmované ;)

4 Kvakva Kvakva | Web | 6. prosince 2015 v 19:47 | Reagovat

dakujem za veeeelice pekný komentár na blogu ku krezbám :) velice si to vážim :)
na tvoju otázku: kreslím asi celý život ale odkedy sa to dá nazývať krezba? .D neviem možno posledných 6 rokov. bohužial za ten čas som tých kreziem moc nenakreslila...keby som kreslila častejšie možno sa tie roky odrazia
na výsledku :)

k poviedke: naozaj super :) milujem taketo kratke poviedočky a pekne si premietla temu týždna ^^

5 Kiki Kiki | Web | 8. prosince 2015 v 17:53 | Reagovat

Hele ty nějak hodně myslíš na DA viď? :D
Moc krásná povídka, ale hned jak jsem si přečetla že mu je třicet tři a měl usednout na trůn a jeho sestra to nechtěla, mi trklo že by to mohl být Alistair:DD (doufám že se nemýlím:D)
Ale fakt povedený;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama